Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Poruchy spánku jsou stavy, které se vyznačují změnami dříve obvyklého a bezproblémového spánku. Poruchy spánku mohou negativně ovlivňovat celkové zdraví i kvalitu života postiženého člověka. Nedostatek spánku může kromě toho ovlivnit schopnost člověka bezpečně řídit a zvyšovat riziko dalších zdravotních problémů. Mezi příznaky poruch spánku patří nadměrná denní ospalost, nepravidelné dýchání nebo nadměrné pohyby během spánku, dále nepravidelný cyklus spánku a bdění a v neposlední řadě potíže s usínáním. Existuje mnoho různých typů poruch spánku. Mezi ty nejčastěji se vyskytující patří například nespavost, syndrom spánkové apnoe či narkolepsie. Lékaři obvykle dokáží většinu poruch spánku účinně léčit, jakmile je správně diagnostikují. Viz také porucha.

Kost spánková (lat. os temporale) je párová kost, která spolu s ostatními kraniálními kostmi tvoří součást lebky. Spánkové kosti se nacházejí po stranách a na spodině lebky a mají poměrně komplikovaný tvar. V různých částech kosti spánkové se nacházejí části zevního ucha, středního ucha a vnitřního ucha. Kost spánková se v jednom místě spojuje s dolní čelistí a společně tak vytvářejí čelistní kloub. Obrázek: Boční pohled na lebku dospělého člověka. (Zdroj: LadyofHats, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Human_skull_side_simplified_(bones).svg) Viz také kostra, lebka, kraniální kosti, čelistní kloub.

Spánkový mozkový lalok nebo jen zkráceně spánkový lalok (lat. lobus temporalis cerebri) je postranní část každé mozkové hemisféry, která se nachází před týlním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva spánkové laloky). Ve spánkovém laloku se odehrává interpretace sluchových podnětů z vnitřního ucha, je tedy nezbytně důležitý pro sluch. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Syndrom spánkové apnoe je jedna z poruch spánku, která se vyznačuje zástavami dechu ve spánku. Tyto přestávky v dýchání se označují jako apnoe, trvají nejméně 10 sekund a opakují se více než 5× za hodinu spánku. Tento stav je často spojen s nápadně hlasitým chrápáním. Ve dne může postižený člověk trpět výraznou spavostí a může usínat i při důležitých činnostech, včetně řízení automobilu. Podle původu apnoe se rozlišují celkem tři typy této poruchy spánku: obstrukční spánková apnoe – je vyvolána překážkou (obstrukcí) v horních cestách dýchacích, dýchací úsilí je při něm zachováno; centrální spánková apnoe – má příčinu v centrálním nervovém systému, dýchací úsilí není přítomno; smíšená spánková apnoe – začíná jako centrální (tzn. bez dýchacího úsilí), ale končí jako obstrukční (neboť během jejího trvání se dýchací úsilí obnoví). Viz také syndrom, zástava dechu (apnoe), poruchy spánku.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.